Milý o. Marku,

Slíbil jsem vám, že vám každý měsíc napíšu. Tak vás tedy zdravím a svůj slib plním i  teď v únoru, měsíci tak milém nám Misionářům oblátům, jelikož nám připomíná schválení naší kongregace 17. února 1826. Proto vám přeji požehnaný svátek!

Doufám, že jste obdržel zprávy, které jsem vám poslal v lednu po tragickém zemětřesení. Jeden můj přítel mi poslal zprávu haitské vlády o tomto zemětřesení, a tak vám přeposílám jeho e-mail. Budete si tak moci udělat obrázek o oficiálním stavu škod. Oblátské internetové stránky také uveřejnily zprávy haitského otce provinciála. Pokud jde o nás tady u sv. Evžena a v semináři, my pociťujeme zvláště důsledky této tragédie.

Otec Francois Thomas, který byl v té době právě v Port-au-Prince na léčení, se z provinčního domu vrátil do farnosti sv. Evžena živý a zdravý. Je po operaci, chodí s holí a pomalu nabírá síly. Problémem, kterým teď žije naše farnost, je přijetí mnoha uprchlíků z Port-au-Prince. Zdravotní středisko potřebuje léky. Rodiny se dělí o to málo potravin, vody a oblečení, co mají, s těmi, kteří přicházejí z Port-au-Prince. Zahraniční pomoci se prozatím dostává jen v Port-au-Prince. Doprava do oblastí méně postižených je i nadále obtížná. I přesto ale banky a Unibanka v Les Cayes začaly znovu fungovat. Jakkoli nepatrná částka, kterou dostaneme na náš účet:  Missionnaires Oblats, UNIBANK, č.. 600-2616-9432206, nám umožní koupit na místě to, co teď nejvíc potřebujeme.

Jelikož máme v semináři několik pokojů, bydlí teď u nás 4 obláti otcové a jeden oblát bratr z Port-au-Prince. Škola znovu zahájila vyučování. Máme teď hodně žáků i z Port-au-Prince. Jejich rodiče nebudou pravděpodobně moci zaplatit školné. Ale z něčeho musíme platit naše profesory. Také se snažíme dát každému žáku alespoň jedno jídlo denně. I seminaristé se vrátili, aby mohli pokračovat ve studiu.

Na paměť obětí zemětřesení z farnosti Camp-Perrin byl pořádán církevní obřad. Obětí je aspoň 66, zvláště mladých. Mnoho z nich jsou naši bývalí žáci. V Port-au-Prince pokračovali v univerzitních studiích anebo tam pracovali. Je to velká ztráta pro naše rodiny, ale i pro celou obec, která tak přišla o generaci mladých vystudovaných lidí. I takřka všichni haitští obláti nebo jejich rodiny mají své blízké mezi oběťmi nebo uprchlíky z Port-au-Prince.

Velkou otázkou teď zůstává, jak znovu vybudujeme naše kostely, naše formační domy, naše komunity… Ještě ani nevíme, kolik to všechno bude stát. Děkujeme tedy všem, kteří nám pošlou jakýkoli příspěvek, a moc si jich vážíme.

V bratrské modlitbě

Maurice Gauthier omi