Spalující slunce ani silná bouřka vůbec neodradily tisícovku účastníků pouti pořádané 13. června 2010 Regionálním úřadem pro migranty při Sicilské biskupské konferenci.

‘Barvy míru’ přivedli na svět ti, kteří den co den působí jako ‘tvůrci pokoje’, při běžném chodu každodenní práce. ‘Barvy míru’ namalovali muži a ženy pocházející z pěti světadílů, kteří teď žijí na našem ostrově.

Vidět jak se setkávají Sinhálci s Tamily, tedy dva národy, které na Srí Lance prožívaly 35 let hrozné občanské války, je opravdu výmluvnou ‘barvou míru’.

Vidět pospolu Filipínce, Ekvádorce, obyvatele Mauricia a Pobřeží Slonoviny, Ghaňany a Poláky, Italy a Indy, Senegalce a Rumuny je znamením naděje nového multietnického a multikulturního lidstva, které spolu žije na témže území.

Různé druhy tradičních krojů, hudby, tance - nejrůznější výrazy téže víry v Ježíše Krista, Spasitele světa, jsou největší novinkou tohoto regionálního setkání. Jednota a různost se spřádají v jednom světelném paprsku jako vyzařování života normálních lidí, kteří na Sicílii žijí a pracují s veškerou odpovědností a závazkem. Znamení společnosti, která od multikulturality přechází k interkulturalitě.

Přivítání a přijetí ze strany Msgr. Zambita, biskupa v Patti, a homílie Msgr. La Piany, arcibiskupa v Messině, který předsedal Eucharistii, začlenily tuto akci do kontextu cesty, kterou se ubírá sicilská církev. 

Mír je vzácným dobrem, dobrem, které je třeba hledat a stavět nad soukromé zájmy. Všichni, každý svým vlastním přičiněním, mohou přispět k budování společnosti žijící v míru. Stovka barevných balónků nesených v procesí, které se vydalo od «Domu Života», k mariánskému poutnímu místu v Tindari, byla symbolem, viditelným znamením tohoto přání a modlitby adresované «Matce Krásy z Tindari», aby mír a pokoj, který Ježíš přinesl na svět, kraloval v srdcích všech a v životě lidí.

Barvy balónků představují 5 kontinentů: zelená zastupuje Afriku s jejími zelenými pralesy; červená Ameriku obývanou indiány s rudou barvou kůže; bílá Evropu, protože zde sídlí její duchovní otec, pastýř oblečený v bílém – papež; modrá představuje Austrálii, Oceánii a ostatní ostrovy v modrých vodách Tichého oceánu, kde Krista ještě mnoho lidí nepoznalo; žlutá pak rozlehlý asijský světadíl, oblast vycházejícího slunce, kolébku dávných civilizací. Na prahu kostela pak byly všechny balónky vypuštěny na znamení modlitby všech lidí světa, která stoupá k nebi, aby si od Panny Marie vyprosila dar míru pro všechny národy.

Při Eucharistii pak vedle čtyř hlavních jazyků: italštiny, angličtiny, francouzštiny a španělštiny zazněly ještě např. jazyk twi /jeden z hlavních domorodých jazyků v Ghaně – pozn. překl./, tagalog /nejrozšířenější jazyk na Filipínách – pozn. překl./, sinhálština, tamilština. Nové Letnice, v nichž se jediný jazyk Lásky vyjadřoval škálou různých jazyků přítomných mužů a žen. Kulturní rozmanitost jediné víry v Ježíše představovaly i obřadní písně a tance, stejně jako úkon zasvěcení Černé Panně Marii z Tindari, který zvlášť k této příležitosti složil o. Sergio NATOLI, OMI.

(Sergio Natoli v MISSIONI OMI, červenec 2010)