Poselství ke Dni míru a situace v zapomenutém Súdánu

Na závěr svého poselství k Světovému dni míru (1. ledna 2026) cituje papež Lev XIV. Izaiášova slova: „Soudit bude národy, rozsuzovat četné kmeny, že zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit“ s přáním, aby se Izaiášův sen stal skutečností v rámci Jubilejního roku naděje, které se chýlí ke konci. Je ovšem patrné, že vše na konci tohoto roku směřuje opačným směrem.

„Není náhodou – čteme v poselství –, že opakované výzvy ke zvýšení vojenských výdajů a rozhodnutí, která z toho vyplývají, jsou mnoha vůdčími představiteli prezentovány s odůvodněním nebezpečnosti ostatních. Odstrašující síla moci, a zejména jaderná odstrašující síla, totiž ztělesňují iracionalitu vztahů mezi národy, které nejsou založeny na právu, spravedlnosti a důvěře, ale na strachu a nadvládě síly.“

Papež to potvrzuje slovy: „V průběhu roku 2024 vzrostly celosvětové vojenské výdaje oproti předchozímu roku o 9,4 %, čímž se potvrdil trend trvající již deset let, a dosáhly částky 2 718 miliard dolarů, což představuje 2,5 % světového HDP. Navíc se dnes zdá, že na nové výzvy se bude reagovat dalším obrovským ekonomickým úsilím o zbrojení... a média šíří vnímání hrozeb a předávají pouze ozbrojenou představu obrany a bezpečnosti.“

A varuje odpovědné osoby, aby „zvážily obrovskou váhu své odpovědnosti“, a znovu potvrzuje, že „dnes více než kdy jindy je třeba ukázat, že mír není utopií“, a píše: „Je třeba odsoudit obrovskou koncentraci soukromých ekonomických a finančních zájmů, které tlačí státy tímto směrem (k válce, pozn. red.), ale to nestačí, pokud současně nebude podporováno probuzení svědomí a kritického myšlení.“

Sám využívá každé příležitosti k naléhavým výzvám k příměří nebo zastavení palby, jak tomu bylo například v případě Súdánu, který již více než dva roky sužuje občanská válka, kterou Jan Egeland, generální tajemník Norské rady pro uprchlíky, označil za „nejzávažnější humanitární krizi na světě“ a spolu s mnoha dalšími organizacemi dodal, že „mezinárodní pozornost věnovaná dění v této zemi je příliš omezená“.

Podle nejzkušenějších analytiků věnujících se Africe je Súdán bohužel „z hlediska počtu obětí a nedostatku schůdných krátkodobých řešení nejzávažnějším válečným konfliktem roku 2025 a pravděpodobně také nejméně známým“. Údaje zveřejněné Amnesty International jsou šokující: „S více než 15 miliony lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, představuje Súdán v současné době nejzávažnější krizi vysídlených osob na světě. Více než 30 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc a více než 26 milionů se nachází ve stavu vážné potravinové nejistoty. Podle konzervativních odhadů si válka vyžádala nejméně 150 000 obětí.“

Obě válčící strany, Rychlé podpůrné síly (FSR) na jedné straně a regulérní armáda na straně druhé, způsobily tragédii, která se odehrává v celé zemi. Zejména v Dárfúru, západní části země, však po dobytí hlavního města regionu El-Fasher FRS došlo k nelidským masakrům, jak ukazují videa zveřejněná na sociálních sítích rebely, kteří je sami spáchali. Ve zprávě Amnesty se píše:

„Eskalace v Súdánu není pouze výsledkem zintenzivnění nepřátelských akcí, ale přímým důsledkem systému beztrestnosti a nezájmu mezinárodního společenství, které stranám konfliktu nechalo volný prostor. Úmyslné používání sexuálního násilí, obléhání civilistů, masové vraždy a pokračující dodávky zbraní dokazují, že konflikt se proměnil ve válku proti samotnému obyvatelstvu.“

Od začátku války do poloviny roku 2025 bylo podle Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, generálního ředitele Světové zdravotnické organizace (WHO), napadeno a zničeno 185 zdravotnických zařízení, která sloužila tisícům lidí, a bylo zabito 1204 lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků. Skrytými, i když ne dostatečně, příčinami pokračování války jsou chamtivost po bohatých materiálních zdrojích země (zlato, ropa a další nerostné suroviny) a nepřetržitý příliv zbraní pocházejících především z Číny, Ruska, Srbska, Turecka, Spojených arabských emirátů (zásobovaných Spojenými státy) a Jemenu, v rozporu s mezinárodními předpisy a embargem uvaleným v roce 2024 Radou bezpečnosti OSN. Na druhé straně by rozpad Súdánu a rozdělení země na dvě části destabilizoval celý Africký roh, vyhnal uprchlíky přes Sahel do Evropy a povzbudil další paramilitární síly.

Celkový scénář pro Afriku v novém roce tedy nenabízí mnoho důvodů k optimismu. Ti, kdo mají víru, říkají, že pouze zásah vyšší moci může zasáhnout srdce těch, kteří nesou odpovědnost za chybějící mír v Africe a na celém světě. Ale i každá žena a každý muž dobré vůle je dnes povolán, aby přispěl svým dílem a vzepřel se mlčení kolem těchto velkých tragédií.

zdroj:  settimananews.it; foto:  unsplash.com