Tři američtí kardinálové vyzývají Trumpa k ústupu

V ojedinělém a přímém vyjádření vůči prezidentovi Spojených států tři američtí kardinálové vyzvali Trumpovu administrativu, aby ustoupila od strategií a cílů zahraniční politiky, které ohrožují světový mír. Kardinálové, odvolávající se na nedávné varování papeže Lva XIV. před opětovným vzplanutím „válečného zápalu“, vyzvali k návratu k mezinárodní politice USA zaměřené na ochranu práva na život a investice do podpory lidské důstojnosti.

Ve společném prohlášení kardinál Blase J. Cupich, arcibiskup Chicaga, kardinál Robert McElroy, arcibiskup Washingtonu, a kardinál Joseph W. Tobin, C.Ss.R., arcibiskup Newarku, tvrdí, že jako „pastýři a občané (...) se zříkáme války jako nástroje úzkých národních zájmů a prohlašujeme, že vojenské akce musí být považovány pouze za poslední možnost v extrémních situacích, nikoli za běžný nástroj národní politiky“.

Ve svém textu kardinálové prohlašují, že se ztotožňují s vizí papeže Lva „pro založení autenticky morální zahraniční politiky pro naši zemi“. Zejména navrhují zahraniční politiku Spojených států, „která respektuje a podporuje právo na lidský život, náboženskou svobodu a posilování lidské důstojnosti po celém světě, zejména prostřednictvím ekonomické pomoci.“ „Snažíme se budovat skutečně spravedlivý a trvalý mír, mír, který Ježíš hlásal v evangeliu,“ píše se v jejich prohlášení.

Tři představitelé církve ve Spojených státech vysvětlili, že kriticky zhodnotili americkou zahraniční politiku ve světle principů, které papež Lev XIV. vyslovil ve svém projevu z 6. ledna před členy diplomatického sboru akreditovaného u Svatého stolce.

Ve svém projevu papež zdůraznil náhlé oslabení multilaterálních institucí pověřených zachováním míru od založení Organizace spojených národů v roce 1945. A řekl: „Diplomacie, která podporuje dialog a usiluje o konsensus všech, je nahrazována diplomacií síly, jednotlivců nebo skupin spojenců.“ „Válka se vrátila do módy a šíří se válečné běsnění.“

Dále varoval, že „princip stanovený po druhé světové válce, který zakazoval zemím používat sílu k porušování hranic jiných zemí,“ byl porušen. „Mír již není vyhledáván jako dar a hodnota žádoucí sama o sobě „v rámci usilování o Boží řád, který zahrnuje dokonalejší spravedlnost mezi lidmi,“ ale je ho dosahováno pomocí zbraní jako podmínka pro prosazení vlastní nadvlády.“

Ve svém prohlášení kardinálové tvrdí, že v roce 2026 vstoupily Spojené státy „do nejhlubší a nejbolestivější debaty o morálním základu amerického jednání ve světě od konce studené války.“ „Události ve Venezuele, na Ukrajině a v Grónsku vyvolaly zásadní otázky ohledně použití vojenské síly a samotného významu míru,“ píší biskupové. „Suverénní práva národů na sebeurčení se jeví jako příliš křehká ve světě, který prochází stále rozsáhlejšími konflikty. Rovnováha mezi národními zájmy a společným dobrem je vnímána jako silně polarizovaná.“ Kardinálové varují, že „budování spravedlivého a udržitelného míru (...) je redukováno na stranické kategorie, které živí polarizaci a destruktivní politiku“.

Právě v době, kdy úředníci Bílého domu drasticky zesílili rétoriku o možné anexi Grónska, vysvětlil kardinál McElroy důvody společného prohlášení: „Katolická sociální nauka,“ uvedl, „svědčí o tom, že když úzce pojatý národní zájem vylučuje morální imperativ solidarity mezi národy a důstojnost lidské osoby, způsobuje to obrovské utrpení ve světě a katastrofální útok na spravedlivý mír, který prospívá každému národu a je vůlí Boží.“

„V probíhající národní debatě o základních rysech americké zahraniční politiky,“ pokračoval McElroy, „znamená ignorování této skutečnosti ohrožení skutečných zájmů naší země a nejlepších tradic země, kterou milujeme.“

„Jako pastýři zodpovědní za učení našeho lidu,“ prohlásil kardinál Cupich, „nemůžeme mlčet, když se přijímají rozhodnutí, která odsuzují miliony lidí k životu na okraji společnosti. Papež Lev nám dal jasné pokyny a my musíme jeho učení aplikovat na chování naší země a jejích vůdců.“

Kardinál Tobin ze své strany varoval, že „eskalace hrozeb a ozbrojených konfliktů může zničit mezinárodní vztahy a uvrhnout svět do nepředstavitelného utrpení.“

Obsese Bílého domu myšlenkou zmocnit se nebo nějakým způsobem získat Grónsko vyvolala bezprecedentní napětí s evropskými spojenci, kteří varovali, že případné převzetí kontroly nad ostrovem ze strany Spojených států by znamenalo konec NATO. Tato hypotéza je velmi nepopulární v Grónsku, kde 85 % obyvatelstva prohlašuje, že se nechce stát součástí Spojených států, ale je nepopulární i ve Spojených státech, kde je proti takové akvizici více než 70 % respondentů. (…)

autor: Kevin Clarke
zdroj: settimananews.it
foto: unsplash.com