Životní prostředí: oběť ruské války

Životní prostředí se stále více stává obětí vojenských a ekonomických cílů, komentuje odbornice na ekologii Mariana Toročišniková v Rádiu Svoboda. Poslední týdny v Rusku připomínaly katastrofický film, jen bez speciálních efektů, protože „všechno se děje doopravdy“. Za Uralem hoří tajga, řeky v Ťumeni a v Moskevské oblasti jsou plné mrtvých ryb a v ruské části Černého moře dochází k únikům ropy. Příroda se stává obětí, píší autoři zprávy organizace Greenpeace International „Říše fosilních paliv“ a poukazují na to, že od vypuknutí války s Ukrajinou směřuje až 40 % ruského rozpočtu do vojensko-průmyslového komplexu, zatímco financování mnoha programů na ochranu životního prostředí bylo omezeno.

Oslabení environmentální politiky v kontextu klimatické krize a rozšiřování zemědělství destabilizuje přírodní ekosystémy Ruska. Současně roste počet lesních požárů a kácení lesů stále více postihuje nedotčené a divoké lesy, zejména na Sibiři a na Dálném východě. Podle odborníků z Greenpeace to ohrožuje nejen budoucnost samotného Ruska, ale i globální stabilitu, neboť takový postup urychluje klimatickou krizi a přispívá ke ztrátě biologické rozmanitosti. Jako by toho nebylo dost, ruské tajné služby „nacházejí“ v ekologické oblasti nové nepřátele a případy, kdy je „bezpečnost státu v Rusku“ považována za ohroženou, se staly systémem masové produkce. Rozsáhlé vyšetřování identifikovalo 1 497 osob obviněných z vlastizrady a špionáže kvůli činům souvisejícím s ochranou životního prostředí.

Rusko je obrovská země, která hluboce ovlivňuje klima, je jedním z největších znečišťovatelů na světě a patří mezi pět zemí, které nejvíce znečišťují atmosféru. Pokud jde o klimatické změny, obrovské množství globálních emisí a z toho vyplývající změnu a oteplování klimatu, hraje Rusko klíčovou roli; válka na Ukrajině samozřejmě vede k výrazně vyšším emisím skleníkových plynů než v minulosti. Rusko se přitom vůbec neúčastní globálních snah o snížení emisí skleníkových plynů.

Úniky ropy jsou často přímým důsledkem války, kterou Rusko zahájilo na Ukrajině. Černé moře obklopuje několik zemí, nejen Rusko, a je zřejmé, že pokud dojde k znečištění tohoto moře, dopady se projeví ve všech zemích, které k němu mají přístup. Když je velká a industrializovaná země řízena autoritářským režimem a prezident této země ztratí kontrolu, jsou důsledky z environmentálního hlediska skutečně velmi závažné.

Klimatické změny na planetě nezačaly dnes a rozhodně nezačaly proto, že Rusko zahájilo válku na Ukrajině. Probíhají již dlouhou dobu, ale nyní se zrychlují po celé planetě a dochází k velkému počtu přírodních katastrof. V roce 2010 došlo k vlně veder, během níž shořely lesy v okolí Moskvy a vše zahalil kouř; klimatologové tehdy tvrdili, že k takovým vlnám veder dochází přibližně jednou za 10 let. Podíváme-li se na Evropu za poslední čtyři roky, ve třech z nich byly zaznamenány rekordní letní teploty, přičemž tři z těchto let se vyznačovaly intenzivními vlnami veder, z nichž každá stála evropskou ekonomiku stovky miliard eur.

Tento jev není patrný pouze v Evropě či v Rusku; je patrný po celém světě, i když se projevuje mírně odlišným způsobem. V některých oblastech jde o sucha, v jiných o povodně, v dalších se šíří nové infekční nemoci, protože patogeny, které je způsobují, se přesouvají dále na sever. Prognózy ohledně klimatických změn jsou bohužel velmi negativní a zdá se, že tento proces nelze nijak zastavit: můžeme se pouze přizpůsobit a snížit emise skleníkových plynů, abychom zabránili tomu, že se klima v budoucnu stane ještě katastrofálnějším.

Při pohledu na vývoj průmyslové civilizace vedl vědecký a technologický pokrok lidstvo k spalování obrovských množství uhlí, ropy a plynu. Na konci 19. století šlo hlavně o uhlí, ve 20. století o ropu a plyn a nyní o všechny tyto zdroje dohromady, což vedlo k uvolňování obrovského množství skleníkových plynů do atmosféry, čímž vzniká skleníkový efekt a dochází k oteplování Země.

K tomu docházelo v době, kdy generace našich předků byly ještě zvyklé v určitém období zasít a v jiném sklízet, byly zvyklé na určité klimatické podmínky, ale pak se vše změnilo tak, že úroda přišla vniveč a už nebylo co jíst. „A bylo by to v pořádku, kdyby se to dělo jen na jednom místě: dá se nakoupit jinde, ale když se to děje po celé planetě, už není od koho nakupovat, ceny začínají stoupat a nestabilita začíná narůstat,“ varuje Toročišniková. Klimatičtí uprchlíci se již objevují, protože v mnoha oblastech dochází k desertifikaci, rozloha pouští se zvětšuje a množství úrodné půdy se zmenšuje. To samozřejmě vytváří nová ohniska napětí, především v rozvinutějších zemích a také v Rusku; v Evropě i jinde dochází k migračním krizím, ale „to je jen špička ledovce, to horší teprve přijde“, tvrdí odbornice.

Povodně na Sibiři budou stále závažnější a sucha budou mnohem intenzivnější; hladiny Rýna a Dunaje jsou již extrémně nízké a hrozí, že úplně vyschnou. Musíme se snažit přizpůsobit se tím, že změníme dodavatelské řetězce, strukturu nákladní dopravy a energetického zásobování, protože vidíme jaderné elektrárny, které stále vyrábějí velké množství energie, ale musí být odstavovány, protože se voda příliš ohřívá a již nedokáže reaktory ochlazovat. A především musíme přestat znečišťovat svět válkami, což v Kremlu nedokážou pochopit.

zdroj: asianews.it
foto: pixabay.com