Krajně pravicová strana Vox*: návrh španělským biskupům

*Vox je španělská krajně pravicová strana založená v r. 2013 několika bývalými členy Lidové strany.

Překlad tohoto článku jsme se rozhodli uveřejnit poté, co jsme zaslechli rozhovor několika našich farníků, kteří si cestou z kostela z nedělní eucharistie povídali o blížících se českých parlamentních volbách: "Hlavně nevolit ty, kteří sem pustí ty černý…"
(poznámka překladatele)

Vím, že předvídatelnou reakcí části španělských biskupů – až si přečtou nebo se dozví o návrhu, který v těchto řádcích formuluji – bude ironický úsměv, možná doprovázený pohrdavým komentářem: další nápad, jeden z mnoha, které v poslední době musíme vyslechnout – a snášet. Ale jak jsem řekl, rád bych, aby to byla reakce pouze „části”, ne všech.
Přiznávám, že nad tímto návrhem přemýšlím už delší dobu, od té doby, co jsem se dozvěděl, že německá biskupská konference v únoru loňského roku jednomyslně připomněla, že „rasistický nacionalismus je neslučitelný s křesťanským pohledem na Boha a člověka”. Z tohoto důvodu „extrémně pravicové strany a strany, které se pohybují na hranici této ideologie“ – například, Alternative für Deutschland (AfD) /dodatek autora/ – „nepředstavují politický prostor, ve kterém by křesťané mohli působit, ani nejsou vhodné k tomu, aby jim křesťané dávali své hlasy“.
Ale tím to neskončilo. Němečtí biskupové šli ještě o krok dál a naznačili – věřícím i nevěřícím – že členství v těchto stranách není „slučitelné s prací v rámci církve“. Konkrétně to znamenalo, že členové AfD nemohli zastávat žádné funkce ve vedení německé církve. A pokud již nějaké funkce zastávali, museli odstoupit nebo být odvoláni.
To se stalo – o něco více než dva měsíce později – Christophu Schaufertovi, místopředsedovi AfD v parlamentu spolkové země Sársko a členovi pastorační rady farnosti St. Marien v Neunkirchenu: byl z této rady vyloučen na základě rozhodnutí německé biskupské konference proti rasistickému a xenofobnímu nacionalismu.
Generální vikář diecéze Trevír, Ulrich von Plettenberg, mu to oficiálně sdělil a zdůraznil, že „krajně pravicové strany nemohou být pro nás křesťany prostorem pro politickou činnost“. Schaufert se proti vyloučení, které mu připadalo „nepochopitelné a neudržitelné, protože osobně mi nelze nic vytknout,“ odvolal. Diecéze však rozhodnutí potvrdila s tím, že by se měl „distancovat“ od postojů, které v AfD porušují základní lidskou důstojnost. „Členství v krajně pravicové straně je neslučitelné s výkonem funkcí“ v církvi, prohlásil Stephan Ackermann, trevírský biskup.
Nešlo o ojedinělý případ, i když byl jedním z prvních a pravděpodobně nejvýznamnějších v Německu. Od té doby se podobné případy týkaly i dalších členů AfD v církevních orgánech, což jasně ukazuje pevné odhodlání německé církve nejen se ideologicky distancovat, ale také bez jakýchkoli polehčujících okolností přerušit veškeré vazby s krajní pravicí, xenofobními a rasistickými skupinami, alespoň ze strany biskupské konference a významné části běžných katolíků.
Ve světle výše uvedeného je pochopitelný můj návrh španělským biskupům: proč nenásledovat příkladu německých kolegů a kromě morálního distancování se od Voxu – v souladu s tím, co řekl a udělal Ježíš Nazaretský – vyzvat jeho členy, aby se z čistě evangelijní důslednosti vzdali postů v různých církevních institucích?
Nemyslím si, že tento návrh je absurdní, naopak: považuji ho za akt důslednosti a – přiznávám – za jistou, ale nezbytnou politickou nekorektnost. Je možné, že v důsledku tak jasného, jednoznačného a konkrétního postoje církve získá Vox mezi křesťany a katolíky ještě více hlasů. Nic nového pod sluncem. To se již stalo při posledních německých volbách po stanovisku, které zaujala biskupská konference.
Domnívám se, že takové „útěky“ jsou nejen nezbytné a prospěšné, ale také semínkem budoucnosti. Věřím, že lidé jako Santiago Abascal – kteří navrhují potopit loď Open Arms – nemají v křesťanské komunitě místo, stejně jako ti, kteří sdílejí podobné absurdity.
Rád bych se mohl co nejdříve spolehnout na stejně jasné a odvážné stanovisko španělských biskupů, jako je tomu v případě jejich německých kolegů. Mnozí z nás – katolíci, křesťané a lidé dobré vůle – pociťujeme nedostatek trochu odvážnějšího a méně „opatrného“ španělského episkopátu, a to z důvodu čisté evangelijní důslednosti. Nyní mají příležitost. Využijí ji?

autor: Jesús Martínez Gordo
zdroj: settimananews.it; foto: unsplash.com