Maďarsko – volby: „Orbanizovaná“ církev

„V církevních kruzích má politická příslušnost často větší váhu než ta náboženská“ a kritika vlády je odsuzována přísněji než kritika Svatého stolce a zesnulého papeže Františka.

Tato tvrzení pronesl Tibor Gōrfōl, šéfredaktor církevního časopisu Vigilia. A vedoucí webu szemlelek.net, Istvan Gégény, dodává: „V posledních letech se rozšířilo vnímání, že církev reaguje rychle a rozhodně i na sebemenší projevy určitých politických aktérů (opozice – pozn. red.), ale je mnohem zdrženlivější, někdy zcela mlčí, když jde o rozhodnutí jiných politických stran, která vyvolávají morální a sociální otázky. Tento dojem nemusí nutně odpovídat skutečnosti, ale krize důvěryhodnosti často nevyplývají pouze ze skutečností, ale z vnímaných nepřiměřeností.“

Neliberální demokracie
V předvečer voleb (12. dubna), které jsou považovány za důležité pro zemi i pro celou Evropskou unii, se otázka, jak církve (nejen ta katolická) zareagují na možnou porážku Viktora Orbána, který stojí v čele státu již patnáct let, jeví jako opodstatněná a získává podporu. Poprvé průzkumy veřejného mínění a signály z trhu naznačují, že změna kurzu národní politiky, předání štafety od Viktora Orbána Péteru Magyarovi, je možná.

Mohlo by se chýlit ke konci dlouhé období, které umožnilo, i díky evropským dotacím, významný ekonomický růst, silný společenský a politický konsenzus a rozšíření vlivu na východ a na Balkán (díky maďarským menšinám v Rumunsku, na Slovensku, v Srbsku a na Ukrajině). Zároveň však vedlo k negativním jevům, jako je korupce, nepotismus (podle Financial Times si 13 osob blízkých Orbánovi od roku 2010 rozdělilo zhruba 28 miliard eur), autokratický nacionalismus a teoretizování o „neliberální demokracii“ v protievropském duchu.

Nedávno se objevila nahrávka rozhovoru mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijártőem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem, v němž maďarský ministr informoval ruského ministra o dění v Evropě. Následně agentura Bloomberg zveřejnila telefonát Orbána s Vladimirem Putinem, v němž maďarský premiér uvádí: „Jsem vám k dispozici v jakékoli záležitosti, v níž vám mohu být nápomocen“, čímž potvrzuje politickou servilitu vůči Rusku.

Církev se přizpůsobuje
Katolická církev, která vyšla z krize komunistického režimu s velkým kreditem, postupně ztratila svou důvěryhodnost kvůli nedostatečnému přehodnocení komunistické minulosti, kvůli nedostatečné pastorační vynalézavosti, kvůli finančním starostem a kvůli snadnému přizpůsobení se konzervativním směrům Orbánovy strany Fidesz.

Konzervativní vůdce považoval církve za strategické partnery a svěřil jim četné sociální úkoly v oblasti školství, rodinné politiky a péče o seniory. V zemi se rozšířilo vnímání, že toto partnerství nebylo symetrické a církve byly odsunuty do podřízené role.

Žádná kritická církevní slova nezazněla tváří v tvář závažným rozhodnutím Orbánovy vlády ohledně demokratického fungování, jako jsou omezení svobody projevu a tisku, podřízení soudnictví politické moci nebo radikální odmítání imigrantů.

Homogenizovaná komunikace
V průběhu silně polarizované volební kampaně byly epizody, které se týkaly církve, marginální, ale vypovídající o rozšířeném vnímání nepatřičné podřízenosti.

Stalo se, že pochvalné hodnocení opata z Pannonalmy, Hortyobagyi Cyrilla, bylo použito v letácích volební propagandy kandidáta Attily Steinera z Fideszu a že video vládní strany ukazovalo jako pravděpodobné zabití maďarských vojáků, které by vítězství opozice zapojilo do ukrajinsko-ruské války. Opat ohledně videa a agresivních a násilných metod volební kampaně mlčel, což odpovídalo jeho opatrnému odstupu.

Nejvíce diskutovaným tématem byl pastýřský list biskupů k postní době. Byl zveřejněn 22. února a s bolestivými slovy připomínal strašlivou cenu války s jejími katastrofálními důsledky pro děti, mládež, ženy a starší osoby.

„Kolik dalších dětí a dospělých bude muset být fyzicky a psychicky zmrzačeno, než si všichni uvědomí, že válka má jen poražené?“ Křesťanské komunity jsou proto vyzývány k velkorysé sbírce na pomoc obyvatelům Zakarpatí (ukrajinského regionu obývaného obyvatelstvem maďarského původu).

Kritika vůči biskupům se netýkala tolik obsahu dopisu, jako spíše absence jména agresora (Ruska), odstranění specificky křesťanských prvků z příprav na Velikonoce a především podobnosti jazyka a důrazů s volební propagandou strany Fidesz. Vláda totiž nastavila volební výzvu tak, že obvinila opozici z toho, že chce vtáhnout zemi do rusko-ukrajinské války.

István Gégény připomíná komunikační techniku, kterou popsal Sergej Ejzenštejn, kdy juxtapozice vzájemně nezávislých obrazů v „řízeném“ sledu vytváří pro diváka účinné a cílené vyprávění. Takto poselství biskupů v konkrétním volebním kontextu na občany zapůsobilo jako dokonale integrované do vládního programu.

Občanská soudržnost a liberální demokracie
Bez ohledu na volební výsledek žádají respektované hlasy katolických věřících církevní hierarchii o vědomější distancování se od politické komunikace, i když uznávají, že komunikace biskupů s politikou a národní vládou je nevyhnutelná. Upozorňují, že případná změna většiny by od nich a od maďarské církve mohla vyžadovat více důvěryhodnosti, sebekritiky a trpělivého budování demokratické soudržnosti.

zdroj: settimananews.it
foto: pixabay.com