Letos nás bylo 41. Poprvé jsme nevyjeli do Nečtin, ale do Březí, malé obce u Čachrova. Na Úletu se mi vždycky tají dech nad tím, jaké to je na začátku a co všechno se během týdne stane. Nebylo to jinak ani letos, přestože jsme byli poprvé v Březí, a ne v Nečtinech. Po příjezdu spousta lidí, někteří se už známe, jiní ne, jsme trochu nejistí, možná se trochu stydíme, když se máme představovat před celou skupinou, moc toho nenamluvíme... A během dalších dnů se to mění. Mluvíme spolu hodně, hodně se smějeme, otevíráme se sobě navzájem a vidíme se jinak, protože vidíme víc dovnitř toho druhého a možná i víc dovnitř sebe. I letos jsem odjížděla s údivem, jak je možný, že se to do mě všechno zase vešlo: nové zážitky, nové vztahy a setkání, staré vztahy, ale víc na hloubku. Prostě jsem zase bohatší.
Štěpánka, členka týmu Úletu
Za těch pár let na Úletu jsem hodně vyrostla, nejen duchovně ve vztahu s Bohem, ale i ve společenství a v osobním životě. Úlet (úžasný letní tah) není ledajaký tah nebo nedej Bože tábor, ale spíš taková životní etapa, na kterou jsem se každý rok těšila víc a víc. A i když jsem letošní rok byla mezi účastníky kmet, zapadla jsem a cítila se více než vtáhnuta do společenství. Věřím, že si každý zaslouží pocítit Úlet a těším na další „úletová“ setkání.
Dáška, účastnice
Vděční strávníci, kteří nešetří pochvalami, milí Úleťáci, kteří jsou vždy ochotní pomoct, a skvělá souhra týmu průvodců, od kterých se každou chvíli ozývá upřímný smích. To pro mě byl letošní Úlet, který jsem mohla pozorovat ze dveří kuchyně, kde jsem se podílela na sycení 40 hladových žaludků. Ale i jako pomocná kuchařka jsem měla možnost účastnit se části programu, vyslechnout si zajímavé impulsy a svědectví, prožít modlitby chval, vydrápat se do ohromného kopce na výletě a pak slavit eucharistii v lese na měkoučkém mechu a celý týden si užívat drobné i větší chvilky rozhovorů a setkání s úžasnými lidmi a hlavně Bohem, který byl, podle mě, hlavním účastníkem letošního Úletu. Celý týden jsem si moc užila a vracela jsem se obohacená nejen o velkou únavu, ale hlavně o spoustu zážitků, na které budu dlouho vzpomínat.
Barča, členka týmu
© 2024 Středoevropská provincie O. M. I., Kontaktovat webmastera, Prohlášení o přístupnosti, Mapa stránek
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO