Válka na Středním východě dopadá na africkou ekonomiku

Dopady konfliktu v Perském zálivu se začínají projevovat po celém světě. Kromě dopadů na energetické trhy v důsledku uzavření Hormuzského průlivu je jedním z méně zřetelných, ale o to důležitějších důsledků vliv na africké ekonomiky. Nejde jen o makroekonomické jevy, jako je inflace, růst cen energií a škrty ve státních rozpočtech, ale také o dopady na vývoz malých producentů, zejména v potravinářském odvětví.

Problémy se neomezují pouze na jednu zemi nebo jednu oblast, ale dotýkají se všech hlavních afrických ekonomik. Stačí se podívat na příklady Jižní Afriky, Egypta a Keni.

Právě v Keni je jedním z odvětví, které konflikt postihuje nejvíce, vývoz masa do zemí Perského zálivu. Tento region představuje pro Keňu hlavní odbytiště pro vývoz masa, přičemž samotné Spojené arabské emiráty představují 40 až 60 % vývozu. Dalšími destinacemi jsou Omán, Kuvajt, Bahrajn a Jordánsko, což jsou země, do nichž se objem prodeje v důsledku konfliktu snížil. V několika prohlášeních pro agenturu Reuters Nicholas Ngahu, předseda Rady vývozců masa a dobytka v Keni, uvedl, že odvětví jako celek snížilo své vývozy o 15 % a že v období ramadánu se objem obratu snížil o dalších 5 %. Situaci komplikují náklady na dopravu. Podle Dennise Murayi, ředitele Konza Clearing Agency, společnosti zabývající se přepravou, se náklady na kilogram masa do této oblasti v důsledku zvýšení pojistného téměř ztrojnásobily. To znamená výrazné snížení objemu masa odesílaného denně, který klesl z 200 tun na pouhých 5 tun.

Obavy o budoucnost spočívají v tom, že pokračování války povede k dalšímu poklesu obratu, který domácí trh nedokáže nahradit, což by pro tento sektor znamenalo téměř definitivní ránu.

V případě Jižní Afriky trpí konfliktem zemědělský sektor, zejména ovocnářství. Podle údajů jihoafrické organizace Hortgro, která se zabývá analýzou tohoto odvětví a které citoval deník Scrolla, je Blízký východ cílem 21 % jihoafrického vývozu hrušek, 12 % jablek, 60 % meruněk, 34 % broskví, 17 % nektarinek a 12 % švestek. V tomto případě válka přinesla řadu problémů i pro ty nákladní lodě, které již opustily Jižní Afriku a směřovaly na cílový trh, ale uvízly na půli cesty. Náklady, které byly naopak připraveny k odplutí z přístavů, byly rozebrány. I v tomto případě alternativní trhy a domácí trh nedokážou pokrýt poptávku, což ohrožuje celé odvětví. K tomuto problému se přidává také problém s dodávkami ropy. V roce 2024 dovážela Jihoafrická republika 69 % své ropy a nafty z Ománu, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Bahrajnu. Pokračující blokáda Hormuzského průlivu by pro ekonomiku země představovala obrovský problém.

S podobnými problémy se potýká i Egypt. Zde se obávají nejen ekonomického, ale i sociálního problému: vláda byla nucena stanovit cenový strop pro chléb, který není dotován státem a je vyráběn soukromými pekárnami. Toto opatření bylo přijato v důsledku zvýšeného inflačního tlaku na ekonomiku v důsledku konfliktu, který také způsobil růst cen pohonných hmot. Dopady na ekonomiku by v tomto případě mohly být ještě rozsáhlejší, protože je pravděpodobné, že se projeví i v dopravě a výrobních nákladech. Země navíc čelí závažnému problému na finančních trzích: od začátku konfliktu se prodej státních dluhopisů zastavil – hovoří se o částce mezi pěti a osmi miliardami dolarů. Pro egyptskou ekonomiku jde o znepokojivou zprávu: státní dluhopisy jsou nástrojem, kterým stát financuje úroky z dluhu, který je zase ovlivněn dvoucifernou inflací. Pokud by se tento trend potvrdil, spolu s růstem inflace způsobeným konfliktem by pro Egypt znamenal začátek hospodářské krize, která by mohla mít vážné a nepředvídatelné sociální dopady.

zdroj: www.fides.org
foto: unsplash.com