Zatímco Trump umlčuje Hlas Ameriky, arcibiskup hlas pozvedá

Lidé, kteří se nedokážou prosadit, se obvykle ztratí v dějinách a jejich selhání nebo mlčení nezanechá žádnou stopu. Nemusí to být nutně špatní lidé. Jdou s proudem nebo se jím nechají přemoci.
Někdy se však lidé vzepřou; přesně vyhodnotí obtížnou situaci a pozvednou svůj hlas. Jsou vůdčími osobnostmi. Takovým člověkem je arcibiskup Borys Gudziak z ukrajinské archieparchie ve Filadelfii.
Když několika dny Trumpova administrativa přistoupila k rozpuštění Hlasu Ameriky, Gudziak zveřejnil na Facebooku prohlášení. „Po desetiletí se utlačované národy mohly spolehnout na to, že jim VOA poskytne přesné informace o americkém a světovém dění. Informace jim byly odepřeny,“ uvedl Gudziak správně.
Každý, kdo měl příbuzné, kteří žili za železnou oponou nebo na jiných místech, kde autoritáři a autokraté pečlivě řídili stranickou linii, zná pravdivost arcibiskupových poznámek.
Gudziakův výkřik není adresován jen na obranu nyní nezaměstnaných novinářů, kteří přišli o práci. Vystihl morální selhání, které vedlo k uzavření VOA.
„To, čeho nemohl dosáhnout Sovětský svaz, o čem si ruský, íránský, čínský a další autoritářské režimy mohly nechat jen zdát, dokázala americká prezidentská administrativa: umlčení 83 let staré americké služby médií podporujících demokracii, mezinárodní právo a spravedlnost a obranu lidských práv.“ Trump uspěl tam, kde Brežněv, Mao a Chomejní selhali.
Arcibiskupův komentář nám připomíná bolestnou a snadno zneužitelnou lekci z historie: Zrádce svobody uvnitř hradu je mnohem nebezpečnější než nepřítel venku. Spoušť a morální zkáza, kterou dnes Trump šíří, je nebezpečnější než mnohé vnější hrozby, kterým Amerika čelí.
Gudziak pak novinářům za jejich službu poděkoval: „Děkuji všem, kteří ve VOA do dnešního dne pracovali a v uplynulých 83 letech přinášeli pravdu a naději stovkám milionů pronásledovaných lidí, celým porobeným národům. Stydím se za to, že Amerika umlčuje svůj vlastní hlas,“ řekl. (…)
„Prorocký“ je dnes hodně zneužívané slovo. Někteří o sobě tvrdí, že zaujímají „prorocký postoj“, když se odvolávají na novodobý koncept, jako je teorie dekolonizace, nebo prosazují program, který je naší tradici neznámý a s ní neslučitelný. To ale není proroctví. Navíc plášť proroctví je propůjčován pouze těm, kteří se jej zdráhají nosit. Připomeňme, že Izajáš našel svůj prorocký hlas až poté, co se serafíni dotkli jeho rtů hořícím uhlíkem (Iz 6,6-7). Proroci volají lid zpět k jeho nejpravdivějšímu já, ke kořenům jeho tradice, k tomu, co je nejlepší v jeho minulosti, a právě tak k tomu, co je potřeba nyní a v budoucnosti.
Gudziakův hlas je prorocký v tomto vlastním slova smyslu. Vyzývá Američany, aby se znovu věnovali úsilí o svobodu a spravedlnost. Vyzývá nás, abychom se ozvali proti hrozbám, které toto úsilí ohrožují. Otázkou pro katolickou církev ve Spojených státech je, zda Gudziakovu prorockou výzvu vyslyší. Nebo ne.

Zdroj: National Catholic Reporter, pixabay