První setkání biskupů Amazonie

„Bude nás tam asi 90 biskupů z Amazonie, s podporou Dikasteria pro integrální lidský rozvoj a za přítomnosti prefekta, kardinála Michaela Czernyho, a dalších institucí, které mají velký zájem spolupracovat na této iniciativě církve, která má tu amazonskou tvář, o které snil papež František. A nyní je Lev XIV., papež, kterého všichni s velkou radostí vítáme, novinkou v kontinuitě synodálního procesu, který v církvi prožíváme.“

Kardinál Pedro Barreto, předseda Církevní konference Amazonie (CEAMA), emeritní arcibiskup Huancayo (Peru), takto představuje historické setkání biskupů Panamazonské oblasti, které se koná od 17. do 20. srpna v Bogotě, v sídle CELAM (Latinskoamerická a karibská biskupská rada). Akce sdružuje biskupy ze 105 církevních jurisdikcí Amazonie z devíti zemí (Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Guyana, Francouzská Guyana, Peru, Surinam a Venezuela), kteří se setkávají, aby „posílili biskupskou kolegialitu a pokročili směrem k církvi s amazonskou tváří, prorockou a angažovanou v životě lidí,“ jak dále vysvětluje předseda Ceama. Jen velmi málo biskupů, něco málo přes deset, se setkání nemůže ze zdravotních důvodů zúčastnit.

Slibná cesta
Ačkoli je církev v Amazonii přítomna od počátku evangelizace amerického kontinentu před pěti sty lety, není pochyb o tom, že se v posledních letech církevní pozornost k této obrovské oblasti, jejím obyvatelům a velmi křehkému ekosystému intenzivněji zaměřila, a to i v návaznosti na encykliku Laudato si' papeže Františka.

Od roku 2015, kdy vznikla Panamazonská církevní síť, došlo k postupnému růstu: návštěva papeže Františka v Puerto Maldonado v Peru v roce 2019; synoda o Amazonii v roce 2019; posynodální apoštolská exhortace Querida Amazonia v následujícím roce a současně vznik Církevní konference Amazonie.

Poté pokračovala základní práce v rámci synodální cesty, reflexe o specifické službě v domorodých oblastech a ve spolupráci s Vatikánem cesta k zavedení „amazonského ritu“. Jako zralý plod této práce se dnes koná první setkání biskupů.

Mezitím bohužel pokračovaly „útoky“ na život, ekosystém a původní obyvatelstvo: bezohledné vykořisťování zdrojů, odlesňování, často žhářské požáry, úniky ropy, nelegální těžba, nelegální obchod a obchodování s lidmi. V souvislosti s těmito a dalšími skutečnými pohromami se neustále pozvedají hlasy místních církví, diecézí a apoštolských vikariátů, misionářů a církevních organizací.

Kardinál Barreto v úvodním videu zdůraznil zvláštní kontext tohoto setkání a připomněl, že v roce 2025 uplyne 60 let od II. vatikánského koncilu, a zmínil také generální konference latinskoamerického episkopátu, zejména tu z Medellínu (1968), která ztělesnila koncilního ducha v regionu s intuicí volby chudých, potvrzenou magisteriem církve.

Během nedávné audience, kterou mu udělil papež Lev XIV., představil předseda CEAMA papeži podrobnosti setkání. Svatý otec tuto iniciativu s radostí přijal a potvrdil, že k zahájení setkání zašle své poselství. „Chceme budovat církev, která naslouchá, církev, které se účastní všichni její členi, církev, která rozlišuje, a církev, která s větší silou a energií a s velkou nadějí přijímá Ježíšovo evangelizační poslání v této milované amazonské oblasti“, uzavírá předseda CEAMA.

Očekávání biskupů
Účastnící se biskupové očekávají setkání v Bogotě s napětím. „Během synody o Amazonii jsem ještě nebyl biskupem. Bude to tedy první příležitost setkat se se všemi biskupy z Amazonie,“ uvádí na webových stránkách CEAMA mons. Miguel Ángel Cadenas, biskup apoštolského vikariátu Iquitos (Peru). „Je to velká radost, protože církev se dívá za hranice národního státu a vidí Amazonii jako ekosystém, který je zásadní pro regulaci klimatu planety. Stejně tak jde o způsob křesťanství, v němž jsou křesťanské komunity služebné.“ S pohledem do budoucnosti Mons. Cadenas vyjadřuje přání, aby toto setkání přispělo k dalšímu prohloubení synodálního horizontu a naléhavosti inkulturované a sdílené služby: „Doufám, že budeme pokračovat v synodální práci a odpovíme na obrovské výzvy, které před námi stojí, zejména na ty, které se týkají naší služby.“

Mons. Karel Choennie, biskup Paramariba v Surinamu, se na současné setkání dívá také s nadějí: „Je to poprvé, co se scházíme jako biskupové Amazonie, abychom z jednoho místa řešili problémy, kterým čelíme.“ Jedním z jeho nejhlubších přání je, aby toto setkání odstranilo jazykové bariéry, které stále oddělují amazonské země, a umožnilo tak vybudovat společné porozumění nadějím a snům původních obyvatel. „Očekávám bratrské setkání v optimistickém duchu ohledně budoucnosti zachování biologické rozmanitosti a různých amazonských kultur,“ uzavírá.

Původní národy v ohrožení
Církev prostřednictvím svých orgánů nadále brání původní obyvatelstvo a jeho ekosystém. Kardinál Leonardo Steiner, arcibiskup z Manausu (Brazílie), nedávno hovořil o „pomalu probíhajícím vyhlazování původních národů“.

Učinil tak jako předseda Indigenní misijní rady (CIMI), která je přidružena k Národní konferenci biskupů Brazílie, při představení výroční zprávy CIMI o „Násilí proti původním obyvatelům Brazílie“ za rok 2024.

Rok začal v době, kdy byl v platnosti zákon 14.701/2023, tzv. „marco temporal“ (který stanovoval nová pravidla pro vymezení domorodých území), schválený Národním kongresem a vyhlášený v posledních dnech prosince 2023. Zákon byl rychle zrušen rozhodnutím Nejvyššího federálního soudu, ale ve skutečnosti zůstal v platnosti po celý rok 2024, čímž oslabil územní práva původních obyvatel, vyvolal nejistotu a podnítil konflikty a útoky na původní komunity ve všech regionech země.

V roce 2024 bylo v první kapitole zprávy zaznamenáno celkem 1 241 případů „násilí proti majetku“ původních obyvatel. Násilí proti osobám bylo 424, z toho 211 vražd, 20 zabití, 31 pokusů o vraždu a 20 sexuálních násilí.

zdroj: settimananews.it; foto:  unsplash.com